Anatomie světla

Minulou středu jsem si vzal skalpel a jal jsem se pitvat světlo. Položil jsem ho na stůl, podélně rozřízl a koukal jsem se dovnitř. Má vlnovou povahu, to jsem zjistil na první pohled. Druhý pohled mně přesvědčil o jeho korpuskulární povaze. Nicméně stále se chovalo vypočítavě. Dalo se vypočítat, zda se ohne od kolmice nebo ke kolmici a úhel odrazu se tvrdošíjně rovnal úhlu dopadu.

Ránu jsem zašil a vypravil se s přítelem na pivo.

"Světlo je vypočítavé", řekl jsem na úvod .

"Není možná", řekl přítel, minule jsem dostal nabídku osvětlení od tří firem a nemohl jsem se dopočítat vůbec. 

"A co index lomu", zeptal jsem se, spočítals ho ?

"Co to je ?" zeptal se přítel. Chápal jsem ho. Je to právník. A navíc dělá starostu města, kde je potřeba řešit téměř vše od chodníků, kanalizace, osvětlení, parkování, rozhledny, parku a herny.

"No to je – ale víš co, asi to nebudeme řešit, to je něco podobného, jako když pivo teče do půllitru z pípy po jedné stěně a pak ven z půllitru po druhé stěně, ale není to úplně přesné", řekl jsem neurčitě a dal si pořádného loka plzeňského.

"Tak co s tím osvětlením, musím to rozhodnout a vím o tom pouze, že to musí být úsporné, stát co nejméně a vydržet co nejdéle", dodal s pochmurným pohledem do půllitru.

Tak jsem mu ocitoval majora Teraskyho, který pravil, že "na každú robotu je nám treba špecialistov" a poradil mu, ať se na nějakého obrátí.